pondělí 15. února 2016

Etlíková: Mulo na mě dává strach (Kartel)

Síla negativu


Tvůrci Mulo na mě dává strach určitě nechtěli vytvořit inscenaci s vycizelovanou strukturou. Skoro po celé představení spolu rozprávějí postavy, z nichž jedna ztělesňuje jakéhosi boha-superego (Matěj Nechvátal) a druhá ego (Norbert Žid), a tyto rozmluvy lze velmi těžko naplno sledovat a orientovat se v nich. Vedle sugestivních obrazů, které mají podíl na silné atmosféře inscenace, obsahují mnoho komplikovaných myšlenek, které spolu navíc souvisejí jen asociativně. Často se ale v proudu řeči objevují záchytné body, díky nimž se odhaluje hrubá struktura inscenace. Ego sužují bolesti a strach a zpovídá se bohu-superegu, který mu na oplátku dává filozoficko-pýtické rady. Společně svádějí vnitřní boj proti nepojmenované temnotě, ale jejich snažení nemá žádný praktický dopad. Občas se jim cynicky směje třetí postava vizuálně podobná kresbě krále Ubu Alfreda Jarryho, nejspíš zosobnění ID (Pavel Little Krejčí). Situace se nikdy nikam neposune.


Režisér Jan Kačena se sice spokojí se strukturou, jíž lze porozumět jen v hrubých rysech, zato se ale snaží vybudit vnímání diváků natolik, aby se do jejich vědomí vryla nezvykle intenzivně. Volí tak originální, ne zcela obvyklý, ale legitimní přístup. Na soustředění a vnímavost publika má vliv především herecký styl, který Kačena v inscenaci prosazuje (bohužel se mu to nedaří úplně ve všech scénách). Postavy (v ideálním případě) působí, jako by byly seskládány z mnoha filmových záběrů, a divákům se může zdát, že před sebou nemají živé, ale spíš zaznamenané herce. Když se například hovoří o bolesti, výraz herců nevyjadřuje vůbec nic, takže to působí, jako by byly promluvy připojeny k jejich hře až dodatečně. Matěj Nechvátal tuto techniku zvládá s udivující lehkostí – bez znatelných přechodů „střihá“ zcela věcné výrazy i gesta a někdy působí jako loutka. Silným místem je chvíle, kdy postava Norberta Žida pronáší monolog mimo jeviště a z hlediště lze sledovat její obraz (zcela bez výrazu) v zrcadle. Publikum vnímá herce tím intenzivněji, čím více se svou přítomnost snaží potlačit.

BARBORA ETLÍKOVÁ

Více informací o inscenaci zde

Žádné komentáře :

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme